Příklady úspěšných absolventů magisterského nebo doktorského studia Modelování:
Radek Erban (University of Oxford, UK)
1) Čím Vás studium na MFF UK obohatilo?
Na MFF UK jsem vystudoval pětiletý magisterský obor v době, kdy se ještě studium nedělilo na tříletý bakalářský a dvouletý magisterský obor. Začal jsem jako matematik, ale už od druhého ročníku jsem si mohl vybírat přednášky, které mě zavedly směrem matematického modelování. Od třetího ročníku jsem pak byl oficiálně studentem modelování. Na přednáškách se mi nejvíce líbilo, že všichni přednášející byli vynikajícími experty ve svých oborech. Matematiku mě učili světově uznávaní matematikové a fyziku zase světově uznávaní fyzikové. Žádný obor nebyl do počtu. Když jsme se rozhodovali o tématech svých diplomových pracích, tak bylo z čeho vybírat. Já jsem svoji diplomovou práci napsal pod vedením Prof. Eduarda Feireisla z Matematického Ústavu AV ČR, který už v době mého studia byl zván přednášet všude po světě o svých výsledcích v teorii parciálnich diferenciálních rovnic (a od dob mého studia pak Prof. Feireisl získal mnoho pretižních grantů a ocenění).
V různých oborech se používají různé metody a různé terminologie. Studium modelování na MFF UK mě obohatilo tím, že jsem se jako matematik naučil nebát se porozumět jiným jazykům, které používají fyzikové, chemikové či biologové. V Oxfordu jsem zaměstnán na Matematickém Ústavu. Během svého zdejšího 14-tiletého působení jsem pracoval na mezioborových projektech z kolegy z devíti dalších oxfordských fakult, jejichž jména by se dala do češtiny přeložit jako Fyzika, Biochemie, Chemie, Zoologie, Patologie, Botanika, Medicína, Informatika a Statistika. Najít společnou řeč a dokázat kolegům vysvětlit, kde matematické modelování může pomoci a kde se naopak neuplatní, to jsou jedny z věcí, které studium matematického modelování na MFF UK člověku dá. No a v neposlední řadě jsou to kamarádi, skvělí spolužáci modeláři, s jedním i dodnes spolupracujeme na vědeckých projektech a byl nedávno v naší oxfordské skupině na 18-měsíčním zahraničním pobytu jako Marie Curie Fellow.
2) Proč obecně studovat Matematické modelování?
Metody matematického modelování se používají ve stále rostoucím počtu oborů a jsou to někdy oblasti, kde by to člověk před lety vůbec nečekal. Experimenty nám například říkají jaké molekuly jsou v živých buňkách, ale pokud chceme pochopit, jak vlastnosti molekul ovlivňují chování celé buňky, tak musíme vytvořit matematický model. Chování komplikovaných systémů jako je živá buňka se nedá popsat jen slovy. Výsledný matematický model nám pak otevírá nové možnosti pochopit, které molekuly jsou důležité pro život a které ne. Můžeme ho použít k navrhování nových léků, nebo třeba syntetických mikroorganismů.
Je většinou mnohem jednodušší pro vystudovaného matematického modeláře naučit se ty části buněčné biologie, které potřebuje, než pro vystudovaného biologa se začít učit matematické modelování. Díky tomu se matematické modelování stává oborem s úžasným uplatněním absolventů. Nejsou to jen firmy ve farmakologii a biotechnologii, ale i další obory, které zjišťují, že se bez matematického modelování neobejdou k získání odpovědí na nové otázky: Jak rychle se bude šířit epidemie nového viru? Jak rychle se šíří informace v sociálních sítích a ovlivní to volby? A v neposlední řadě tu jsou otázky v tradičních oborech, u kterých snad ani už nepochybujeme, že se bez matematických modelů neobejdeme: Jak navrhnout moderní letadlo nebo loď? Jak poslat raketu na Mars?
Matematické modelování dá studentům skvělý základ, aby se staly důležitými členy výzkumných týmů, jak na univerzitách a výzkumných ústavech, tak i ve firmách a průmyslu. Absolventi si mohou najít práci, která může být velice originální, při které se stále budou něco nového učit, protože nové technologie přinášejí nová data, nové možnosti, jak zodpovědět některé z výše uvedených otázek, a také úplně nové otázky.
Filip Matějka (CERGE, Praha)
Matematické modelování pro mě tehdy bylo ideální kombinací fyziky a matematiky – tedy formalizovaným popisováním skutečného světa. Časem se ze mě stal vědec ekonom, a stále ze svého vzdělání modeláře téžím. Pomáhá mi tvořit drobné modely lidského rozhodování i celých ekonomik. Díky tomuhle skvělému oboru nyní mohu přeskakovat mezi otázkami ekonomie, sociologie nebo i psychologie, a stále používám podobný vědecký aparát.
Je to obrovsky zajímavé a dává to absoloventům velikou svobodu. Obor otevírá dveře do mnoha vědních disciplín, jejich kombinací a také do praktických profesí. Absolvent pak skutečně může dělat přesně co jej baví, a nemusí se jedné věci držet celý zbytek života. Banky, technologické startupy, výzkumné týmy, strojírenské, farmaceutické i chemické konglomeráty – myslím, že všichni by rádi zaměstnali studenty matematického modelování.
Vojta Molda (Senior Development Engineer at Gamma Technologies)
1) Čím Tě studium na MFF UK obohatilo?
Studium modelování mi dalo unikátní sadu nástrojů s návodem k použití, kterou mám to štěstí stále uplatňovat při řešení široké palety komplexních pracovních problémů.
Moje životní dráha mi navíc pomohla uvědomit si, že tato „bedna s nářadím“ je snadno přenosná i za hranice České republiky. Když jsem začal pracovat v USA, byl jsem jediný, kdo neměl vystudovanou žádnou věhlasnou univerzitu typu MIT, Harvard či Stanford, a znalosti získané na MFF mě rozhodně nezklamaly. Přinesly diverzitu, alternativní perspektivu do řešených projektů a umožnily mi stát se plnohodnotným členem týmu a později tento tým i vést.
V současné době pracuji jako Senior Engineer ve firmě Gamma Technologies v Chicagu. Gamma vyvíjí software, který umí simulovat komplexní procesy popisující proudění tekutin, spalování, přenos tepla, řídící strategie nebo elektrochemické reakce v bateriových článcích. Našimi zákazníky jsou kromě všech velkých automobilek také firmy z leteckého a raketového průmyslu.
2) Proč obecně studovat Matematické modelování?
Stavět závodní auta bylo už mým dětským snem. Na střední škole jsem pomáhal amatérskému týmu a to mě dovedlo k analýze toho, jaké faktory nejvíce ovlivňují výkon a čas na kolo. Dospěl jsem k tomu, že jednou z nejhůře probádaných oblastí, která má zároveň největší potenciál a ohromný vliv při vysokých rychlostech, je obtékání vzduchu kolem vozu, tedy dynamika tekutin.
V tomto ohledu je matematické modelování jednoznačně nejlepší volba, protože na fakultě působí lidé, kteří položili matematické základy pod numerické metody používané k praktickému řešení složitých rovnic, které určují aerodynamický odpor a přítlak vozu.
Po dostudování jsem prováděl výpočty dynamiky tekutin pro Porsche Engineering a po několika menších absolvovaných projektech se mi poštěstilo dosáhnout svého snu a pracovat pro oddělení motorsportu na té nejvyšší úrovni. V letech 2015–2017 vyhrálo Porsche 919, na kterém jsem vyvinul a optimalizoval systém průtoku chladící kapaliny baterií, třikrát za sebou závod Le Mans 24 Hours.
Kryštof Touška (Consultant, The Boston Consulting Group)
Když se podívám zpětně na svá studia matematického modelování, tak se nejdřív usměju a pak se mi vybaví tři věci:
Za prvé, jak mě to celé opravdu bavilo, protože matematické modelování je jedinečný obor, který propojuje fyziku, matematickou analýzu a numerickou matematiku. A právě to propojení, různorodost a nadhled pro mě byly zásadní.
Za druhé, jak jsem se naučil nahlížet na větší problémy komplexně a řešit je strukturovaně. To je schopnost, která je dnes naprosto zásadní, zcela univerzální a rozhodně nezastará.
A za třetí, jak jsem se naučil fungovat samostatně. Tím nechci říct, že by na matematickém modelování nebyla běžná spolupráce, je to přesně naopak, ale že jsem měl dostatek prostoru, ze kterého jsem mohl kdykoliv požádat o pomoc.
Tohle všechno dohromady pro mě bylo tak zásadní, že to je i dnes můj hlavní požadavek na zaměstnání.
Jsem přesvědčený, že matematické modelování je unikátní obor, který funguje skutečně na špičkové úrovni. Že nabízí široký záběr, kde si můžete najít svou vlastní cestu. A především, že to pro nás všechny absolventy byla zábava.